Login:
Heslo:
 
Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Celý život se učíš!
Hledat
Navigace: Matematika 3.A > Rovnice & Nerovnice > Lineární rovnice

Lineární rovnice

 Lineární rovnice je taková rovnice, kterou můžeme upravit na tvar ax + b = 0, kde a≠0. Konkrétní příklad by mohl vypadat třeba takto: 2x + 4 = 0. Řešením této rovnice je číslo −2, což se dá asi docela logicky vydedukovat. Pokud by tam byly trochu větší čísla, už by ona dedukce nebyla tak jednoduchá, takže to bude chtít nějaký konkrétnější postup.

 

Základní tvar lineární rovnice

Lineární rovnice je rovnice, která obsahuje jednu neznámou x, která není nijak umocněna, odmocněna apod. Prohlédněte si příklady různých lineárních rovnic:

alt: \parstyle\begin{eqnarray*} 2x+7&=&0\\ x-2&=&74\\ (x+3)-(7x\cdot3)&=&-12x\\ \frac{x}{2}+\frac{3x}{72}&=&x\cdot\frac{45}{8}+\frac{x^2}{x} \end{eqnarray*}

Jak vidíte, lineární rovnice může mít mnoho různých tvarů. Abychom mohli lineární rovnice nějak hezky řešit, potřebujeme je upravit na základní tvar. Základní tvar lineární rovnice vypadá takto:

alt: ax+b=0,

kde x je neznámá a symboly a a b jsou libovolná reálná čísla. Přitom číslo a nesmí být nulové, tj. a≠0. Výrazu ax říkáme lineární člen, výrazu b říkáme absolutní člen.

Při výpočtu lineární rovnice můžeme použít mnoho různých ekvivalentních úprav(to jest takové úpravy, které nezmění výsledek rovnice). Tyto úpravy je nutné znát, bez nich není možné nějakou složitější rovnici řešit. Upravit rovnici na základní tvar můžeme buď úpravou samotných výrazů, které se v rovnici vyskytují nebo můžeme použít ekvivalentní úpravy rovnic.

Z předchozích příkladů: rovnice 2x+7 = 0 už je v základním tvaru a platí, že a = 2 ab = 7. Druhá rovnice, x−2 = 74 není v základním tvaru. Použijeme ekvivalentní úpravu a k oběma stranám rovnice přičteme číslo −74 (neboli od obou stran odečteme číslo 74). Dostaneme rovnici x−76 = 0. Tato rovnice už je v základním tvaru a platí a = 1 a b = −76.

Předposlední rovnice má do základního tvaru daleko, ale i tu můžeme vhodně upravit. Nejprve „vyrobíme“ na pravé straně nulu. Přičteme tak k rovnici výraz 12x. Pravou stranu tím vynulujeme, protože (−12x)+12x = 0. Celá rovnice bude vypadat takto:

alt: (x+3)-(7x\cdot3)+12x=0

Teď už nám zbývá jen sečíst závorky.

alt: \parstyle\begin{eqnarray*} (x+3)-(7x\cdot3)+12x&=&0\\ x+3-21x+12x&=&0\\ -8x+3&=&0 \end{eqnarray*}

Tato lineární rovnice je v základním tvaru a platí, že a = −8 a b = 3.

V poslední rovnici se musíme jednak zbavit zlomků a také musíme odstranit x2, protože takový výraz v lineární rovnici být nemůže. Zlomek \frac{x^2}{x} ale můžeme jednoduše pokrátit jen na výraz x. Dostaneme tak rovnici

alt: \frac{x}{2}+\frac{3x}{72}=x\cdot\frac{45}{8}+x

Zlomků se zbavíme tak, že celou rovnici vynásobíme 72:

alt: 72\cdot\frac{x}{2}+72\cdot\frac{3x}{72}=72x\cdot\frac{45}{8}+72x

Zkrátíme:

alt: 36x+3x=9x\cdot45+72x

A tuto rovnici už jednoduše převedeme na lineární rovnici, tak že převedeme všechny výrazy na levou stranu a sečteme:

alt: -438x=0

Platí, že a = −438 a b = 0.

 

Jak řešit lineární rovnici

Máme-li lineární rovnici v základním tvaru, tak už se řeší snadno. Ukažme si to na příkladu: 3x−18 = 0. Od čeho musíme odečíst číslo 18, abychom dostali nulu? No zase od čísla 18. Takže aby se výraz 3x−18 rovnal nule, musí se výraz 3x rovnat 18, pak dostaneme 18−18 = 0. Kdy se bude výraz 3x rovnat 18? Právě když platí, že x = 6, protože 3·6 = 18.

Jak z toho odvodíme obecný postup? Jako první musíme zjistit, čemu se má rovnat lineární člen ax. To zjistíme tak, že převedeme absolutní člen na pravou stranu rovnice, tj. k rovnici přičteme −b. Tím získáme rovnici ve tvaru ax+b−b = −b, což je totéž jako ax = −b. V případě předchozího příkladu bychom tak dostali 3x+18−18 = 18, tedy 3x = 18. Nezapomeňte, že číslo b bylo rovno b = −18, takže pokud přičítáme −b, přičítáme −(−18) a to je rovno +18.

Rovnici máme ve tvaru ax = −b. Jakým způsobem získáme přímo x? V příkladu jsme hledali takové x, které když vynásobíme třemi, tak získáme 18. Co jsme ve skutečnosti dělali? Vydělili jsme 18/3 = 6. Tedy vzali jsme výraz na pravé straně (−b) a vydělili jsme ho hodnotou a, v příkladu trojkou. Takže z ax = −b dostaneme

alt: x=\frac{-b}{a}=-\frac{b}{a}

Celý postup aplikovaný na první příklad vypadá takto:

alt: \parstyle\begin{eqnarray*} 3x-18&=&0\quad/+18\\ 3x&=&18\quad/:3\\ x&=&6 \end{eqnarray*}
 

Geometrický význam

Pokud upravíme lineární rovnici do základního tvaru, pak na levé straně získámelineární funkci. Graf lineární funkce je přímka. Protože základní tvar lineární rovnice vypadá takto ax+b = 0, tak řešení této rovnice jsou všechny body, ve kterých přímka (graf lineární funkce) protne osu x (což je zároveň graf funkce f(x) = 0, tj. pravé strany).

Například jsme zjistili, že řešením rovnice 3x−18 = 0 je x = 6. Co to znamená? Že graf funkce 3x−18 protíná osu x v bodě x = 6.

Graf funkce y = 3x−18 protíná osu x v bodě x = 6Graf funkce y = 3x−18 protíná osu x v bodě x = 6

Zkusme graficky vyřešit rovnici 5x+2 = 2x−7. Jak můžeme postupovat? Můžeme rovnici upravit do základního tvaru, tj. přičteme −2x, čímž dostaneme 3x+2 = −7 a následně přičteme 73x+9 = 0. Nyní si vykreslíme graf lineární funkce y = 3x+9 a zjistíme, kdy protíná osu x.

Graf funkce y = 3x+9 protíná osu x v bodě x = −3Graf funkce y = 3x+9 protíná osu x v bodě x = −3

Druhý způsob je, že nebudeme rovnici upravovat vůbec, ale necháme si nakresli grafy funkcí na obou stranách rovnice. Tj. vykreslíme si grafy funkcí f(x) = 5x+2 a g(x) = 2x−7.

Graf funkcí f(x) = 5x+2 a g(x) = 2x−7Graf funkcí f(x) = 5x+2 a g(x) = 2x−7

Tyto dvě přímky se protly v jednom bodě, označený jako A. Jakou má tento bod Ax-ovou souřadnici? Opět x = −3. Grafickým řešením rovnice 5x+2 = 2x−7 je tak x-ová souřadnice průsečíku grafů funkcí na levé a pravé straně.

 

Řešené příklady

Příklad první: Zkusíme si vyřešit rovnici 7x−14 = 0. Situace je jednoduchá, rovnice je v základním tvaru, takže jen aplikujeme postup:
alt: \parstyle\begin{eqnarray*} 7x-14&=&0\quad/+14\\ 7x&=&14\quad/:7\\ x&=&2 \end{eqnarray*}
Druhý příklad: Vyřešte rovnici 2x+10 = 0. Rovnice je opět v základním tvaru, jen si musíte dát pozor na to, že b je kladné a tak vám na pravé straně vyjde po úpravě záporné číslo:
alt: \parstyle\begin{eqnarray*} 2x+10&=&0\quad/-10\\ 2x&=&-10\quad/:2\\ x&=&-5 \end{eqnarray*}
Třetí příklad: Vyřešte rovnici 15−3x = 0. Rovnice je téměř v základním tvaru, potřebujeme jen dostat neznámou x na první místo. Pak máme tvar rovnice −3x+15 = 0. Opět pozor na to, že zde máme před lineárním členem minus, což jsme dosud neměli. Úpravy budou ale úplně stejné:
alt: \parstyle\begin{eqnarray*} -3x+15&=&0\quad/-15\\ -3x&=&-15\quad/:(-3)\\ x&=&5 \end{eqnarray*}

Příklad můžeme řešit také trochu jinak, delším způsobem. Namísto toho, abychom rovnici rovnou vydělili číslem −3, můžeme nejprve rovnici vynásobit číslem−1, čímž se zbavíme obou minusek. A poté už můžeme rovnici vydělit trojkou:

alt: \parstyle\begin{eqnarray*} -3x+15&=&0\quad/-15\\ -3x&=&-15\quad/\cdot(-1)\\ 3x&=&15\quad/:3\\ x&=&5 \end{eqnarray*}
Čtvrtý příklad: Vyřešte lineární rovnici
alt: 3+\frac{x}{4}=\frac{x}{2}

Tahle rovnice už je mírně složitější, protože tam máme zlomky. Jako první se těchto zlomků musíme zbavit. Nejlepší je vynásobit celou rovnici nejmenším společným násobkem všech jmenovatelů. Máme dva jmenovatele 4 a 2. Nejmenší společný násobek je 4. Pokud se vám to nechce počítat, můžete celou rovnici vynásobit násobkem všech jmenovatelů, tj. 4·2 = 8, ale to není doporučený postup, protože si ztížíte život o krok dál. Pokud rovnici vynásobíme čtyřmi, zbavíme se zlomků tak, že je postupně zkrátíme, zjednodušíme:

alt: \parstyle\begin{eqnarray*} 3+\frac{x}{4}&=&\frac{x}{2}\quad/\cdot4\\ 4\cdot3+4\cdot\frac{x}{4}&=&4\cdot\frac{x}{2}\\ 12+\frac{4x}{4}&=&\frac{4x}{2}\\ 12+x&=&2x \end{eqnarray*}

Teď převedeme rovnici na základní tvar: x−12 = 0 a z této rovnice už vidíme, že x = 12.

 


Další příklady

Spočítejte následující lineární rovnici:

alt: 2\cdot(x - 7) = 6

Jako první roznásobíme závorku:

alt: 2x-14=6

Nyní na levé straně ponecháme výraz s neznámou a na pravou stranu převedeme všechno ostatní:

alt: 2x=20

… a nakonec vydělíme dvěma.

alt: x=10

Spočítejte rovnici

alt: 3\cdot(3 - x) + 5\cdot(x - 2) = 0

Opět si jako první roznásobíme závorky:

alt: 9-3x+5x-10=0

Sečteme, co sečíst lze a převedeme proměnné na levou stranu a zbytek na pravou stranu:

alt: \parstyle\begin{eqnarray*} 9-3x+5x-10&=&0\\ 2x-1&=&0\\ 2x&=&1 \end{eqnarray*}

Nakonec vydělíme celou rovnici dvěma:

alt: x=\frac12

 

 
© m3a.zacit.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum